Prázdninový trip 2017 - Lenka a Ondra Slezákovi

Letos jsem to ve škole zabalila už o pár dní dříve. Měla jsem totiž velké plány! Začalo to sérií závodů ME v Itálii, SP ve Francii, Švýcarsku, a EP v boulderingu. Potom hurá na dovolenou (teda lezeckou dovolenou) – písky a do Jury. Nervozita samozřejmě byla, ale cestování mám ráda a byla jsem natěšená. Trip mohl začít.

Závody

Na závodech mi letos chyběl kousek štěstí. Na trénincích jsem se cítila skvěle, ale bohužel se mi nepodařilo zalézt na 100 %. Rok od roku v nabitější konkurenci dělají i drobnosti hodně. Nevyšlo to  jak bych si přála (39. místo na ME, 45. a 44. na SP ve Villars a Chamonix).

Moje zastávka v L’Argentiere-la-Bessée na EP je speciální kapitola. Jako boulderistka se necítím a tak mě o nic nešlo. Lezlo se mi úžasně, zabojovala jsem si i když  kůže na prstech mi moc nezbylo. Zase však chyběl kousíček, aby to byl super výsledek (27. místo).

Rozhodně jsem ale neodcházela zklamaná (jsem dost pozitivní člověk J). Mám zase více zkušeností a hlavně jsem ráda, že můžu dělat to co mě baví.  Díky všem, kteří mi v tom pomáháte!

Skalky

Po 3 týdnech závodění už mi začínala chybět rodinka (i neustále zlobiví bráškové). Po rychlém přesunu z Francie do ČR jsem kolem půlnoci dorazila za nimi rovnou do kempu v Ostrově …
Myslím, že o mě jsem už napsala dost. A teď něco od Ondry  (z Karbousova ).

V Ostrově jsme si zalezli na skalních klasikách jako Velká Ostrovská stěna, Kořenáč  a další. Udělali jsme si i velevýpravu do Labáku na vícedélku „Převozníkův hněv“ (dokonce i s devítiletým bráchou Péťou!). Ségra dorazila ze závodů později, a když přijela, šli jsme do Tisé. Při vyvádění „rozlezové“ cesty „Evelíny“ jsem měl při delších odlezech strach (a kdo na písku nemá J). Dali jsme i „Škaldu“  za Xa, která mně i Léně dost sedla. Já jsem měl ještě rozlezenou „Evženovu Ameriku“ (Xa). Léně jsem ji další den vyradil a později jsme oba slavili přelez. A pak jsme si užívali na lehčích cestách.

Týden v Česku byl u konce. A přestože v Německu hlásili bouřky, nás to neodradilo od výletu do Jury. Docela slušně se dalo lézt v oblasti Rolandfels, kde jsme nalezli do „My Way“ (9+/10-) a „Nordische Kombination“ (10-) – Léňa obě vylezla. Já jsem nalezl do“ Infiziert“  (9+) a padl na druhý pokus. Podařilo se nám prásknout pár dalších těžkých věcí i za deště (Léňa dala další 10- „Verbindung“). A lézt šlo i na Pottensteiner wand, kde jsme oba dali na OS „Big wall“ (9-) a Léňa přidala i OS 9 a 9/9+. Péťa, mamka a taťka si taky vylezli pár hezkých dlouhých cest.

Tak jsme si všichni zalezli v rámci svých možností. I když dovolená končila (a to nebyl rád nikdo J), domů jsme se aspoň trošku těšili, byla to dlouhá doba. A teď je čas potrénovat na MSJ v Innsbrucku!

 

Lenka a Ondra Slezákovi

Projekt podporuje